Černá labuť může připlout znovu

Už dvacet čtyři let nás dnes dělí od apokalypsy v New Yorku a Washingtonu. 11. září 2001 letadla unesená teroristy z al Kajdá narazila do věží Světového obchodního centra a budovy Pentagonu. Před zraky celého světa připlula "Černá labuť", nepředvídatelná a nečekaná událost s globálním dopadem.

Se Spojenými státy se v dramatických zářijových dnech roku 2001 solidarizovala většina světa. Získaly podporu pro útok na Afghánistán ovládaný Tálibánem, který byl základnou teroristů. Podařilo se je eliminovat, Tálibán ale přežil. Po dvaceti letech snah o "demokratizaci" země pod Hindúkušem ho Američané se spojenci nakonec znovu pustili k moci. Stovky miliard dolarů a početné oběti jak na straně armád států NATO, tak i Afghánců přišly vniveč.

Stalo se to vedle neúspěchu v Iráku symbolem selhání americké globální války proti terorismu, kterou nastartovalo rozhodnutí administrativy amerického prezidenta George Bushe mladšího.

Podle slov profesora Valiho Nasra z Univerzity Johnse Hopkinse prvních pár let po 11. září znamenalo "éru, kdy Spojené státy udělaly zásadní strategické chyby", a jejich vize boje s terorismem byla zatemněna hněvem a pomstou.

Islámský stát vyrostlý z irácké pobočky al-Kajdá se ukázal jako ještě bezohlednější, což dodnes pociťují Evropané. Uprchlická vlna ze zhrouceného Blízkého východu přispěla k destabilizaci vnitřní politiky řady evropských zemí, především v Německu a ve Francii. Teroristické útoky většího i menšího rozsahu jsou na denním pořádku.

Islamistická uskupení nejrůznějšího ražení začínají mít navrch v africkém Sahelu a Západní Africe, stále operují i v jižní Asii.

Své 11. září si před dvěma roky prožil Izrael brutálním teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na své území. Dvouletá izraelská snaha o jeho likvidaci válkou v Gaze je ale zdrojem další nestability na Blízkém východě.

Ilustrací bezmoci v boji proti teroristům jsou útoky jemenských Húsiů, spojenců Hamásu, na námořní lodě plující v Rudém moři a Adenském zálivu. Nezastavilo je ani americké vojenské námořnictvo.

A je sporné, zda lze na Západě věřit islamistům z uskupení Hajját Tahrír aš-Šám, dříve napojeném na Al Káidu, kteří loni svrhli syrského diktátora Bašára Asada, že se "polepšili" a že zajistí "demokratizaci" Sýrie. Spíše se potvrzuje trend, že nestátní aktéři s teroristickým pozadím hrají nadměrnou roli v geopolitice.

Navíc nelze vyloučit, že teroristické organizace různého ražení mohou spáchat další spektakulární teroristický útok i s použitím nových technologií. Vždyť třeba drony dnes poskytují nepřeberné možnosti.

Po téměř čtvrtstoletí od amerického 11. září může "Černá labuť" na pozadí zostřené mezinárodní situace se dvěma válečnými konflikty opět připlout.   

Miloš Balabán, Právo