Rozsáhlé požáry už zasahují do politiky
Rozsáhlé požáry ve Francii a Španělsku přináší kromě lidského utrpení i nevídanou devastaci krajiny. Letos již byla vypálena mnohem větší plocha francouzského území ve srovnání s 30 tisíci hektary za celý rok 2025. Ve Španělsku oznámilo ministerstvo životního prostředí, že letos bylo požáry zasaženo 179 tisíc hektarů ve srovnání s 29 tisíci minulý rok. Je to tedy víc než šestinásobek.
Desetitisíce lidí evakuovaných před běsnícím živlem se ocitají v pozici "klimatických uprchlíků", což je pojem, který byl dosud vyhrazen spíše pro obyvatele vzdálených národů, vyhnaných ze svých domovů kvůli stoupající hladině moří, desertifikaci nebo extrémnímu suchu. To platí zejména pro Afriku.
Jenže sucho teď dopadá plnou vahou i na Evropu. Extrémní vlny veder a jsou i tady častější, jih kontinentu je letos zažívá už počtvrté. Riziko katastrof se tak exponenciálně zvyšuje.
Do popředí se dostává naléhavá otázka přehodnocení vztahu k ochraně krajiny a preventivním opatřením proti požárům. Především ve francouzských a španělských médiích je to teď prvořadé diskusní téma.
Zmiňuje se nutnost výrazného přehodnocení ochranu lesů. Klade se otázka, zda ekonomicky atraktivní monokultury, kde jsou stromy stejného stáří, nejsou příliš rizikové kvůli větší náchylnosti k požárům. Protipožární pásy pak musí být vnímány jako prostředek prevence, nikoli pouze jako reakce na nebezpečí.
Hovoří se o potřebě přehodnotit pastvinářství a pěstování zeleniny, stejně jako o vytvoření ochranných zelených pásů kolem obytných oblastí. Široce se rozebírá i problém vylidňování venkova, který vede k opuštění zemědělské půdy a jejímu zarůstání křovinami, čímž vzrůstá nebezpečí požárů.
V Madridu apeloval premiér Pedro Sánchez na komplexnější prevenci, která by do budoucna zabránila další ohňové apokalypse zaznívají už zcela konkrétní recepty: vyčistit kilometrový pás kolem každé vesnice, vzdělávat lidi, co dělat v případě požáru, zdokonalit systémy včasného varování, koordinovat záchranné služby a přidělit zdroje na řízení katastrof. Objevují se i požadavky na navyšování výdajů na zajištění vnitřní bezpečnosti - i s poukazem na prudký nárůst vojenských rozpočtů.
Ze schopnosti zabránit další katastrofě se už zjevně stává prvořadá politická otázka. Jedině tak se totiž podle francouzského listu Libération může předejít tomu, aby zoufalství lidí nepřešlo v nekontrolovatelný vztek.
Na něm přitom už možná začíná surfovat francouzské Národní sdružení. Její vedení označilo požáry za důkaz, že stát selhal ve své nejzákladnější povinnosti chránit občany. Není pochyb, že se to může hodit i do prezidentské kampaně Marine Le Penové, která by chtěla příští rok na čtvrtý pokus uspět v prezidentské volbě.
Miloš Balabán, Právo