Rozsáhlé požáry v Evropě se mohou promítnout do politiky

Třem stovkám českých turistů zkazil dovolenou rozsáhlý požár v okolí chorvatského letoviska Omiš. Místo odpočinku museli koncem minulého týdne prchnout do bezpečí.

Cestování za hranice všedních dnů do vyhlášených jihoevropských turistických lokalit v době negativních klimatických změn přinášejících extrémní sucho s vyšší hrozbou vzniku požárů už není bez rizika.

I když Chorvatsko aktuálně prožívá největší lesní požár ve své historii nedá se srovnat s požární apokalypsou, která v červenci postihla Španělsko a Francii. Hodně hořelo i v Itálii, Řecku a Portugalsku.

Podle databáze Our World in Data, která vychází z Globálního informačního systému o lesních požárech shořelo v celé Evropské unii k 31. červenci 489 826 hektarů půdy. Vede Španělsko se 185 948 hektary, Francie je druhá s 99 092 hektary. Jsou to rekordní cifry.

Celosvětově uznávaný španělský environmentální expert, profesor Víctor Resco de Dios z univerzity ve španělské Lleidě, došel dokonce k závěru, že jsme vstoupili do éry požárů, které nelze uhasit, protože hoří s intenzitou několika atomových bomb.

Přehání? Možná příliš ne. Vždyť už se objevil dosud nevídaný meteorologický jev– pyrokulonimbus, obrovská požární bouře poháněná vlastními větry a blesky, kterému fakticky nelze čelit.

Požáry ničí obytné domy, průmyslové a zemědělské podniky, energetickou, vodní a dopravní infrastrukturu. Dochází k obětem na životech a výraznému zhoršení životního prostředí, což negativně ovlivňuje zdravotní stav populace v místě a okolí požárů. Narušen je přístup ke zdravotní péči a dalším veřejným službám.

Pod obrovským tlakem se ocitají hasiči a další záchranné složky, které musí též zvládat mimořádný rozsah evakuace občanů. Ve francouzském departementu Gironde to bylo 220 tisíc lidí – jednalo se o největší evakuaci ve Francii od druhé světové války.

Evropa je vůči extrémním požárům stále zranitelnější a před politiky ve všech členských zemích EU a unijní exekutivou vyvstává zásadní otázka, zda se dělá dost pro to, aby se jim předcházelo.

Analýza mechanismu civilní ochrany EU zjistila, že 80 procent z 368,4 milionu eur (témě 9 miliard korun) určených na financování boje s lesními požáry bylo určeno na zvládání už vypuknutých požárů, zatímco pouze 20 procent šlo na prevenci.

Zde musí dojít ke změně. Jistě je potřeba mít k dispozici více hasicích letadel a vrtulníků, zároveň je ale nezbytné přizpůsobit dlouhodobé politiky rychle se měnícímu klimatu, zlepšit hospodaření s půdou a vodou, budovat protipožární pásy a využívat moderní technologie pro včasnou detekci požárů. Vyžádá si to značné finanční prostředky.

Je to dlouhodobější záležitost, která přesáhne jedno volební období. Lze předpokládat, že předcházení požárům se v mnoha zemích stane důležitým tématem pro volby.

Miloš Balabán, Právo